SNÁŘ, CHARAKTERISTIKA, SOBECKOST A BLÁZEN

03.11.2012 10:38

sock-in-disguise.blogspot.cz/

tohle jsem našla když jsem hledala svuj stáárej blog. Zubní kartáček jsem byla. Cha?

blowongob.blogspot.cz/ bože krista pána, hnus a bláto.

_____________________________________________________________________________________

Včera jsem se koukala do snáře. Musela jsem se podívat, co poslední dobou znamenaj moje divný sny. Koukala jsem do tří snářů a všude bylo to samý, a trochu mě to děsí. Ale to co psáno bylo, bude asi pravda. "Sny jsou totiž jednou z nejvíc nevyřešených záhad, je v nich tolik tajemna a mnohdy nepochopení, že si s tím doteď ani ty nejchytřejší hlavy nevěděly rady. Bůh ví, jak to je." řešily jsme včera večer s Ann. A je to pravda. Miluju lidi, se kterýma můžu takhle polemizovat, aniž by v tom hrála jediný kapka alkoholu. Je to super.

Moje střídající se články od největšího nadšení z tvorby po depresivní články o tom jak mě zase něco žere, mi přijdou čím dál tím zajímavější. Poznávám tím vlastně to, jak se moje nálady a stavy dokážou změnit během jedné jediné chvíle. Během jedné události, okamžiku. A dokáže mě to ovlivnit třeba i na strašně dlouhou dobu. Na otázku "Jak by jsi charakterizoval sám sebe?" člověk odpoví vlastnosti, který převážně každý vidí. Ty nejvýraznější jako "jsem přátelskej a společenskej, spolehlivej, pracovitej, sobeckej, netrpělivej" ..ale co je ještě hlouběji? To třeba můžete vyčíst právě z takovýhlech výpisků vašich myšlenek a trápení. Jen tak si napsat při hodině češtiny báseň, nebo cokoli. Neuvažovat nad tím. Jen psát! Když si to pak čtete, všechny ty výpisky, můžete pomalu ale jistě poznávat víc sebe sama a vědět kdo jste.

Nikdy bych si o sobě neřekla, že jsem sobecká. Ale teď zjišťuju, že něco na tom bude. Nemyslím hmotně, ale duševně. A ne vždycky. Naštěstí. Místo, abych svoje přátele podpořila nebo jim pomohla, když mají starosti nebo nějaká trápení, ukojuju svoji potřebu vypovídat se a mluvit o tom co chci já "víš aspoň má člověk pocit, že se netrápí sám a že ten druhý chce taky pomoc" a akorát tím člověku někdy přitěžuju.

Včera jsem se s Ann uvelebila na našem privátě, na našem krásným dvoulůžku se sklenkou vína a koukaly jsme na film o Verlainovi a Rimbaudovi, o prokletých básnících, kteří spolu vedli zvláštní homosexuální vztah v 19 století. Byli to blázni oba dva. Ale dostalo mě chování Rimbauda. Chtěla bych bejt aspoň z části stejná jako on. Jen tak si v 16 přiznatt, že jsem "GENIÁLNÍ A DOKONALÁ" a do očí některejm lidem říct "Tohle je teda sračka" a před jejich očima to s chladným výrazem zapálit a zničit. Bejt zvláštní a stejně geniální. Jo to bych teď v tenhle moment chtěla. :)

Arthur Rimbaud :

"Všechno spojuje rodiny a manžele, ale není to láska. Je to hloupost nebo sobeckost nebo strach. Láska neexistuje. Sobeckost existuje. Spojení na základě osobního zisku. Samolibost existuje. Ale ne láska. Láska musí být znovu objevena."

_________________________________

A přitom je toho tolik co říct a napsat!

 

 

 

HHHH

Titulek: Hovínko na skříni Vložil: Týnka Datum: 04.11.2012

Máš pravdu, jenže jít hodně do sebe je tak nebezpečný, mám pocit, že by se každej z nás sám sebe vlastně lek.

Přidat nový příspěvek