Měsíc a vidíte ten nápis? ne °-°

08.12.2012 14:55

Co si představím pod pojmem party hard? Noc ze 7. na 8 prosince 2012! Neuvěřitelný co všechno se dá stihnout za 13 hodin! A ztratily jsme jen celý cigara a nově zakoupený brejle. A možná trochu rozumu a chovaly se jako blázni. A? ..Napíšu to jako slohovku, vyprávění :D

Moje nejlepší noc evr (:D)

osnova: Úvod - Nervozita

Sťať - a) Pardubice s máslem

b) Vlak a dítě

c) Praha

d) Řeťezy a loď táhnoucí vagóny na řetězu

e) Po směně

Závěr - Chápání?

 

Je 17:00 a já s nedočkavostí a nervozitou čekám na ten okamžik, kdy mě bus poveze směr Pardubice. Hlavně, aby všechno klaplo a nic se neposralo. Sedím u noutbuku, píšu si s kamarádem, který mě má prokouklou a poznal mou nervozitu. 17:20 zaklapávám noutbuk, kontroluju jestli mám všechno co budu potřebovat, už jen obout a vyrazit! Stojím v tý ukrutný zimě čekajíc na bus, když se začne vedle mě bavit pár o netekoucí vodě. Zmrzla prej. První znamení? :D Vím, že dneska večer chci protočit kohoutky! Jedu busem a už vím, že to prostě dneska všechno klapne. Jsem v pardubicích. Konečně! A tam na mě čekala nepuštěná voda.

Jdeme tedy do alberta, máme hodinu než nám pojede vlak. Samozřejmě jdeme koupit co jiného než stalinovy slzy, elem a vyceroj. Platíme u pokladny, když v tu najednou pán předemnou se mě ptá "Holky, nechcete mi koupit másla?" °-° po chvíli teda najednou jsou asi čtyry másla u mýho zboží na pásu "tady máte 90 korun, tak to zaplaťte prosím". Tak jsem prostě pánovi koupila másla a vydělala si 6 korun. Nakládáme zboží do batohu, ze kterýho mimochodem vyčuhuje stříbrná maska na večer. Voda mi ji nechce ukázat. Zatím. Odcházíme směrem k nádraží, s přestávkou na cigaretu. Kdybych v tu chvíli věděla, že si dám jen jednu cigaretu z tý celý krabičky, tak si ho víc vychutnám. Jdeme koupit jízdenku "Praha obyčejná" "Máte nějakou slevu?" Jediný co tak maximálně mám je kartička s nápisem "JSEM TADY PRO TEBE". Je mi hloupé ji  to ukazovat, takže "Nemám" a bez komentáře odcházím. Stíháme dřívější vlak než jsme plánovaly. I tak ČEKÁME NA VLAK "."

Nastoupily jsme s vodou do vagónu určeném pro matky s dětmi. Sedáme si k paní s dítětem, které na svou maminku vyrokavalo "mami,proč si jako neodpověděla té paní že tady máme místo?" Chytré dítě. Všude ve vagonech sedí mamky s dětmi, a my, Já kohoutek a Ona voda. Voda je však pro mě v tu chvíli mamkou, protože mi udělala svačinu, a losovala jsem. Vytahuju si aluminium v nemž je chleba s....chvilka napětí. Hermelínem! "Jupí" "Nevěděla jsem jestli jíš hermelín no" "Počkej" řekla jsem vodě "my spolu chceme založit sejrárnu a myslíš si, že nemám ráda hermelín. Zbožňuju jakejkoli sýr" "Aha" načež následuje poukrfejs. '.' Konečně nastává odhalení a představení našich večerních podobizen. Asi se smíchem zadusim. Na konci pochopíte, bude foto. Konečně maminka vystupuje v Kolině a my máme kupéčko jen pro sebe. Zjišťujeme, že jsme jediný co maj tento luxus, protože ostatní se tam všude mačkali s dětmi na klínech po pěti nebo šesti s výrazy těmito -.-. Aspoň máme klid na popíjení stalinových slz.

Jsme v Praze! Jo! Voda je rozrušená z toho, že nemá sluneční brýle! Nezbývá jiné řešení než zajít do Tety, splést si vchod a zjistit, že tam maj docela šyts! Pozorujeme ty vyčerpaný lidi čekající na vlak a víme, že takhle dopadnem ráno. Nevadí. Po prohledání 3 obchodů, máme konečně brýle a můžeme jít. Mimochodem, voda neplatí za žádný jízdenky! Logické, že! Za to kohoutek platí za vše! Nespravedlnost. Dostáváme se na stanici metra Nádraží Holešovice, s najetou veselou náladou, díky stalinovým slzám a jdeme ven čůrat. Voda čůrala déle. Samozřejmě stejně jako po dobrém sexu je dobré si i po dobrém čůrání dát cigaretu. Já však zjišťuji, že jsem je zřejmě ztratila! "Někde budóu!" a skutečně nebyly! Zapínáme GPS, protože já se sice koukala na Gůglmep však Voda je klidnější s GPS. Vydáváme se vpravo. "Jo určitě tudy! Tady jsem byla na gůglmep" Ano byla. Ale blbě. Vidíme policejního pána tak za ním cupitá Voda, aby se ho zeptala kde je ulice Plynární. "Tahle je plynární" Jakmile se řeklo slovo Cross Club, už mu svítá. Otočil nás a říká "Vidíte tamhle ten nápis Fabrias?" (billboard vlekej jako kráva) Voda se mě ptá jestli to vidím, protože ona nemá čočky. Říkám tedy "Ne, nemám brejle, ale až se přiblížíme tak uvidíme, pokračujete" policejní pán tedy pokračoval "No tak je to tam přesně na tom rohu" "Děkujeme" a jdem. GPS docela k hovnu. :D Konečně se dostáváme do klubu, kde si jde Voda koupit lístek se slovy "Dobrý večer, prosím jeden lístek na tohle vystoupení" (nebo tak nějak) Jdeme si sednout před bar, kde to vypadá jak pouťové atrakce. Samozřejmě máme alkohol sebou, takže si vychcaně dolejváme. Chochocho. Povídáme si, když najednou Voda musí jít ZASE čůrat. Hladina alkoholu v krvi stoupá. "Voda je pryč už nějak dlouho, ty jo, nespláchla se tam?" ptám se v hlavě, zatímco si kreslím(doporučuju ten klub navštívit!!) . Voda však přilítává se smíchem a já sem natěšená na vyprávění co se stalo. "Normálně tam sem, a najednou vedle mě začne někdo strašně lomcovat klikou, a zeptá se "je tady nějakej čech?" tak jsem ji odpověděla a říkala že se ji zasekly dveře takže to tam po římse přelejzala ke mně do kabiny." Neuvěřitelný. A to byl začátek. Pijeme s vodou stalinovy slzy s energiťákem jak ďábli. A najednou vidíme Forbidna! Samozřejěm se mu jdem hned představit, protože mi Voda zařídila, aby mi poslal přání k 18 až domů! Nádhernej dárek! A co ještě zná se s mýma dobrýma kamarádama, takže na něj vím různé drby. Chvílema mluví Voda, chvílema já. Já ale vzhledem hladině v krvi si s ním povídám o drbech co vím. "Ty seš prej pěkný prase jo?" (:D) "Né, já jsem hodnej kluk". Čpí z toho ironie. Myslela jsem si to. Nasazujeme masky měsíce a africké ženy a jdeme se vybíjet. Všichni mi říkají Měsíci! Nádhera. 

Přeskočím detaily. A asi tak to co se dělo přibližně 2 - 3 hodiny.

Jsme opilý a je nám všechno jedno. Vodě je však najednou na zvracení! "Musíš se najíst, to ti pomůže, šup" Vytahuje tedy své poslední dva zbylé chleby zabalené do aluminia, jak na výlet. Sedáme si k nějaké zhulené skupince, a Voda jí. Plavěj se na nás a po chvíli se začínám já plavit na nich. Přestává mě to bavit tak berem leták, upoutávka na iksmasakr a zkoumáme grafiku. Neskutečné! Škoda, že ho nemám, asi jsem ho ztratila. Zhulenou partičku to zaráží jak se můžem plavit na grafice nějakýho plakátu. Proto jim nedá otázka "Vy máte nějaký drogy?" "ne" a pokračovaly jsme s Vodou v plavbě na letáku. Zhulení mají furt nějaký kéry a začíná je štvát to, že je příliš nevnímáme. Hm? Po půl hodině přibližně odcházíme opět vybít svoje hlavy. Naše těla i mysl se totálně vybíjí na Forbidnovi, kterej byl skvělej. Po něm odcházíme ven na vzduch to vydejchat. Sedí na "nadvoří Crossu když najednou k nám přichází cizinec s otázkou "du ju nou ver ys Kros". Je nám trapné mu říct, že se blbě ptá když je v Crossu. Tak radši neodpovídáme a děláme, že nerozumíme. (Voda nerozumi, Voda která odmaturovala z angličtiny s plným počtem bodů! :D 9.9 ) Takhle za náma přichází ještě jeden. Zvláštní. Co však dostalo Vodu nejvíc byl hlídač, který vypadal nějak takhle

 

a Voda po každém jeho projití řve ŘETĚZ YYY Y Y Y satanovským tónem. Děláme si z toho takovou srandu, že si toho po nějaké době všiml a pokukoval. Začla jsem na to kreslit řetězy. "Pokaždýkdyž řekneš slovo řetěz tak se mi to zůží" (nevim jak to mám vysvětlit aby to bylo k pochopení) To je jedno. Sedá si k nám klučina, který se zajímá o to co studujem. "vy studujete nějakou uměleckou?" " jo '-' " podíval se na mě a pak na tu kresbu. Voda se jen chláme smíchy. Atd atd...takto jsme se seznamujeme s hromadou lidí, díky masce Měsíce a našemu půvabu a dovednostem. (:D) Ani při odchodu si Voda neodpustila si zařvat ŘETĚZ YY Y Y YYY. Odcházíme s tím, že jdeme na metro. Zjišťujeme však, že metro jede až za hodinu a něco! "Co teď?" "Jdem dělat bordel, jdem se třeba vysrat na Václavák" povídám. Na Václavák nejdem. Jdem jinam.

Procházíme se podél hlavní silnice Plynární a děláme bordel. Scháníme řetězy! Ptáme se všech kolem jdoucích jestli nemají řetězy, a samozřejmě si každý myslí, že je blbost, aby někdo jen tak ve 4 ráno měl řetězy po ruce. Šance je tak 0,000000001%. Samy jsme byly překvapeny, když za metrozastávkou křičíme na dva chlápky, zdali nemají řetězy a co se nestalo. Von vyndal řetěz! prasklo to tou tíhou o zem a ještě nám nabízí různý velikosti. Samým psycho stavem a vyděšením se stahujeme do ústraní "my se vlastně řetězů bojíme" Nevím ted jestli to bylo před nebo potomhle incidentu. Ale najednou se kolem nás objevuje banda kluků a když se snažíme uniknout, objevuje se před námi další. Máme z toho takový šok, že jsme obklíčeny. Skutečnost je jiná. Šli si jen ubalit brko. Stále se snažíme zabavit všelijakýma volovinama. Vymýšlíme způsob dopravy. Doprava místo vlakem lodí. "Čekáme na loď" a tak dále a tak dále. Už je to moc dlouhý. Něco si nechám pro sebe! 

Pak jsme jely domů, vlakem. Jen tak tak ho stíháme. Je 6 ráno. Dojezdy! :D

Chápání. Jediný osoby, který tohle pochopěj je Voda a Kohoutek. :) Kohoutek děkuje Vodě! 

měsíc po směně. 5 hodina ranní.

:D :D :D :D :D

"Vy studujete nějakou uměleckou?" řetězy.

hovnvofnd

Titulek: OH Vložil: panJohnny Datum: 08.12.2012

Zatím asi nejkrutější akce jak koukám :-D Dlouho jsem se tak nenasmál :-D

Titulek: Re: OH Vložil: Kohoutek Datum: 09.12.2012

:D :D Voda, no :D :)

Titulek: Titulek Vložil: Týnka Datum: 08.12.2012

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ :DDDDDDDDDDDDD tak jedete? ne, čekáme na vlak. Aha, tak nashle

Titulek: Re: Titulek Vložil: IIIIIIIIIIIII Datum: 08.12.2012

:D :D :D :D na Měsíc: Máte nějakou slevu? :D :D :D

Přidat nový příspěvek