Stres a klid

11.10.2012 21:44

Předevčírem mi se stoprocentním přesvědčením došlo, že letos opravdu maturuju. Překvapivě já, člověk líný se učit cokoliv, jsem se sebrala a začla se po 7 letech skutečně učit. Ano po 7 letech, na základce, ač jsem se neučila jsem procházela s jedničkama a dvojkama. Tomuhle období říkám "chytrá od přírody" :D Po nástupu na střední už to bylo horší, určitě víte vy, co to čtete, o čem mluvím. ALE! Uteklo to tak rychle. Všechno. Najednou už máme termín na stužkovák! Skoro mi přijde, jakoby vůbec nebyl druhák! A že se toho v druháku stalo dost a to i dost nezapomenutelnýho! Všechno se mi to nějak smíchává dohromady. 

Teď tu sedím nad dějinama výtvarnýho umění a učím se , což mě překvapivě docela baví, ale za to čeština, literatura? Literatura, pardon ale opravdu nějak nemám zájem se ji učit. Je to smutný, ale přeci. Naučit se ji max měsíc před a tím to pro mě končí. Za to písemný budou zajímavé. Mám pocit, že naše třída si didaktický test ani poslechové lekce v angličtině značně nedává. Nu což, uvidíme až na místě. Jdu si hodit nohy na stůl, zapálit si cigaretu a popít trochu jahodového čaje nad učebnicí dějin výtvárného umění. 

(jak se asi budu tvářit až tohle budu číst a budu mít po úspěšné / neúspěšné maturitě) :D

klauzura "můj autoportrét" 2 ročník

JUDONSEJ

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek